FANTAZII SE MEZE NEKLADOU

2. kapitola

6. února 2008 v 19:50 | Andy |  Zpět
Hermiona seskočila ze stoličky a šla na místo, které jí uvolnila jedna rudovlasá dívka. Ta se představila, jen co si k ní přisedla.

"Ahoj, jmenuji se Lily Evansová."

"Alexandra Grangerová," usmála se na ni Hermiona. Pak se otočila k učitelskému stolu a čekala na Harryho. Ten se ovšem tvářil pořád stejně. Zavřené oči nic neprozrazovaly. Už tam seděl asi pět minut, než Moudrý klobouk vykřikl svůj verdikt:

"ZMIJOZEL!"

Harry se zvedl ze stoličky a vydal se ke své nové koleji. Přitom se otočil na překvapenou Hermionu a smutně se usmál. Ta si ho zamyšleně prohlížela, stejně jako Brumbál.

"Ty ho znáš?" zeptala se jí Lily.

"Je to můj nejlepší kamarád," přikývla.

"Tak je o dalšího blbečka navíc," zaslechly něčí hlas. Otočily se a uviděly Siriuse, jak si Harryho měří pohledem. James se jenom ušklíbl.

"Neboj se, Tichošlápku. I toho dostaneme."

Hermiona se pro sebe usmála. Harry si to líbit nenechá - tím si byla jistá. I když je to jeho otec. Lily ten rozhovor zaslechla také.

"To ho budete taky tak šikanovat jako Snapea?" zeptala se jich podrážděně.

"Když nebude jiného vyhnutí," přikývl klidně Sirius.

"A jak jsi se měla o prázdninách, Evansová? Stýskalo se to po mně?"

"No to víš, že po těch tvých kecech se mi strašně stýskalo, Pottere."

Tihle dva, že jednou budou manželé? ptala se sama sebe Hermiona.

"Těch dvou si nevšímej, tohle oni provozují neustále," ozval se za ní nějaký chlapecký hlas. Hermiona se otočila a spatřila mladíka se světlými vlasy a modrýma očima, který se na ni přívětivě usmíval.

"Remus Lupin jméno mé," představil se a natáhl k ní ruku.

"Alexandra Grangerová."

"Sirius Black," přidal se do seznamování i Sírius. "A tohle je James Potter a Peter Petigrew."

"Těší mě," pokývala hlavou na ostatní.

"Odkaď jsi?" začal s výslechem Sirius. Hermiona se jen usmála a dala se s nimi do řeči.

***

Harry šel ke své nové koleji.

Doprčic! Proč zrovna já? Co jsem komu udělal? Skoro všechny tady znám, ale většinou z druhé strany. Stáli proti mně v bitvě, nebo s nimi nevycházím. Harry se rozhlédl a uviděl jedno místo vedl chlapce s černými mastnými vlasy. Zhluboka se nadechl. Nu což, je čas začít znova.

"Můžu si přisednout?" zeptal se ho. Chlapec si ho chvíli přeměřoval pohledem, ale potom přikývl.

"Já jsem Harry White," představil se a natáhl k němu ruku. Chlapec byl zřejmě jeho chováním zaražen. Nikdo s ním takhle nejednal. Všichni se mu jenom smáli a pokoušeli ho. Neměl žádné přátele. Všichni mu jenom poroučeli a on musel poslouchat.

"Severus Snape." Přijal jeho ruku.

"Do kterého ročníku jdeš?" vyptával se Harry.

"Do pátého," odpověděl bez zájmu.

S ním to bude těžké, blesklo Harrymu hlavou.

"Mohl bys mi říct, co jste tady probírali?" Neutrální téma. A tak začala jejich dlouhá rozmluva. Aniž by to plánovali, docela dobře se bavili.

Severus je dobrý společník, když na vás není zasedlí, pomyslel si Harry.

Ten kluk se mi začíná líbit, říkal si Severus. Oba se bavili o všem možném - o škole, o kamarádech, o životě...

"Kdo je ta holka, co s tebou přišla?"

Harry se na něj překvapeně podíval. Podíval se k nebelvírskému stolu, kde se Hermiona bavila s Poberty.

"Je to moje nejlepší kamarádka."

"Jenom kamarádka?"

"Hej, co to na mě zkoušíš?" zasmál se Harry. Za tu dobu, co tu spolu seděli, se docela skamarádili.

"Takže ne jenom kamarádka. V tom případě bych ti radil ji varovat před Blackem. Je to hrozný sukničkář," ušklíbl se Severus. Harrymu se zablesklo v očích.

"O to nemám strach. Znám ji dost dobře a vím, že kdyby si Black něco zkusil, tak ho uvidíme s pěkným otiskem dlaně na obličeji." To Severus rozesmálo.. Harrymu to znělo divně, ještě nikdy ho neslyšel smát se od srdce.
***

Hermiona se podívala ke zmijozelskému stolu. To, co uviděla jí dokonale překvapilo. Harry seděl vedle Snapea, který se smál. Snape a smát se?

"Pojď, ukážu ti cestu na kolej," nabídla se jí Lily.

"Jasně," přikývla Hermiona a začala se zvedat od stolu.

Když to Harry uviděl, začal se zvedat taky.

"Jdeš už?" zeptal se Severuse. Ten se jenom smutně podíval na zbylé jídlo.

Pane bože další nenažranec, pomyslel si Harry, když se blížil k Hermioně.

"Tak tohle trochu nevyšlo," ušklíbl se na ni. Hermiona jen souhlasně zabručela. Najednou do ní zezadu šťouchla Lily.

"Harry, chtěla bych ti představit Lily Evansovou."

"Těší mě, Lily." Mírně se uklonil a jemně jí políbil ruku. Hermiona se na to dívala dost s nelibostí. Jak ten úsměv, kterým většinou obdarovával hezké slečny, tak to gesto.

"Sašo, chtěl bych ti představit Severuse Snapea. Severus, to je Alexandra Grangerová." Severus už nebyl tak milý, ale stejně Hermioně ruku jemně stiskl a usmál se na ni. Byla z toho dost překvapená.

"Tak už pojď," tahala jí Lily pryč. Hermiona se na oba omluvně usmála a odešla.

"Páni, Sašo, ten tvůj kamarád je úžasný. Vypadá skvěle a je takoví něžný," rozplývala se nad Harrym Lily. Hermiona se na ni mračila. Když si toho Lily všimla, šibalsky se usmála.

"Tobě se líbí, co?"

"Co? To je blbost!"

"Líbí se ti!"

"Ne! Je to můj nejlepší kamarád!"

Lily si ji už dál nedobírala, i když si myslela své, odvedla ji do společenské místnosti a potom i k nim do pokoje.

***

Severus poplácal Harryho po zádech. "Udělal jsi dojem a myslím, že Alexandra docela žárlila."

"Pojď, jdeme raději na kolej," rozesmál se, když uviděl Harryho překvapený pohled.

"White!" ozval se za nimi naštvaný hlas. Harry se otočil a uviděl Jamese, jak se na něj mračí. "Nech Evansovou na pokoji."

"Já jí nic nedělám," odpověděl mu klidně Harry.

"Varuji tě, jestli tě někdy uvidím v její blízkosti, tak by se ti mohlo něco stát."

"Neslibuj nic, co nemůžeš splnit. To je jedno přísloví a myslím, že tady dokonale pasuje." S tím se Harry obrátil a chtěl odejít, ale ucítil, že za ním někdo požívá magii. Rychle se otočil s vytaženou hůlkou. Stačilo jedno mávnutí a kletba byla pryč.

"Varuji tě, Pottere! Ještě zkus něco podobného na mě, nebo na Severuse a slibuji ti, že zbytek roku nevystrčíš nos z ošetřovny," zavrčel výhružně. Všichni věděli, že nežertuje.

"Myslíš, že se tě bojím?" štěkl James.

"Nechci se s tebou prát, ale počítej s tím, že budu bránit sebe i své přátele." Otočil se a se Severusem odešli směr sklepení.

"No, Dvanácteráku, myslím, že tohle nebude lehký," ušklíbl se na něj Sírius. James ho probodl vražedným pohledem.

"Ani bych neřekl."

"Válka dvojčat," poznamenal Remus.

"Jakých dvojčat?"

"White se ti podobá jako vejce vejci. Jenom ty oči má jiné. Někde jsme je už viděl, ale nevím kde," zamračil se Moony.

"Víš co? Radši nemudruj," ucedil James a vydal se s ostatními do Nebelvírské věže.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 tajnostka22 tajnostka22 | Web | 25. července 2009 v 19:17 | Reagovat

suuper idem na ďalšiu

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama