FANTAZII SE MEZE NEKLADOU

Prolog

23. září 2007 v 12:04 | Andy |  Bella & Andy
Smrtijedi bojovali proti lidem z Řádu. Nikdo si nevšímal dvou chlapců. Jeden tahal toho druhého po kamenných stupních. Ptáte se proč nemohl jít sám? Nohy mu totiž divoce stepovaly po podlaze. Najednou se ve dveřích objevil starý kouzelník. Hned, jak si ho jeden Smrtijed všiml, zakřičel.

"Brumbál! Je tu Brumbál!"

Všichni přestali bojovat a vzdali se. Vlastně všichni ne. Jedna dvojice pořád ještě bojovala. Sirius Black proti své sestřenici Bellatrix Lestrangovou. Škádlil ji a uhýbal jejím kouzlům.

"To se nezmůžeš na nic lepšího?" zeptal se s zářivým úsměvem. Bellatrix něco zavrčela vyslala na něj další kouzlo. Sirius uhnul, ale nepočítal s dalším kouzlem, vyslaném vzápětí. To se mu trefilo přímo doprostřed hrudi. Jeho oči se rozšířily překvapením. Opsal elegantní křivku a propadl obloukem. Bellatrix vítězoslavně vykřikla a utekla.

"Siriusi!" zakřičel jeden z chlapců a rozeběhl se k oblouku. Někdo ho ale chytil kolem pasu.

"Harry, už mu nemůžeš pomoci," uslyšel Lupinův hlas. "Je mtrvý." Tahle slova ho zasáhla nejvíc.

"On není mrtví! NE!" s tím se nevídanou silou se vtrhl Remusovi z náručí a rozběhl se k oblouku.

"HARRY!" vykřikl Remus. Chlapec se otočil a prohlédl si místnost. Všichni na něj dívali. Řád vystrašeně a Smrtijedi ho přímo vybízeli, aby to udělal. Harry se usmál, otočil se a prošel obloukem. Smrtijedi zavýskli radostí, zatímco Řád stál jako opařený.

Harry padal temnotou. Cítil kolem sebe chlad. Nevěděl, co se děje. Neviděl nic, jen tmu. Pořád se ochlazovalo. Pak mráz vystřídal prudký žár. Postupně se ale utlumoval a Harry zahlédl jakýsi světelný bod. Mířil přímo k němu.

***

Kamenná místnost s několika stupni a kamenným obloukem na vyvýšeném podstavci zela prázdnotou. Najednou se závěs na oblouku prudce zavlnil. To nebylo normální. Závoj by se nezavlnil, ani kdyby byl hurikán. Potom se zavlnil ještě jednou, ale pořád se nic nedělo. Po chvíli z něho vypadl muž a tvrdě dopadl na schody.

"Asi jsem si něco zlomil." zaskučel do ticha. Vzápětí z oblouku vylétla další postava a dopadla na muže.

"Tak teď už mám stoprocentně něco zlomený!"

Druhá postava se začala zvedat. "Měkký přistání," zasmála se.

"Jak pro koho." zavrčela ta první.

"Siriusi!" Jmenovaný se zasekl.

"Harry?" zašeptal a objal svého kmotřence. "Co tady děláš? Tebe taky prohodili obloukem"

"Ne, já jsme prošel sám."

"Proč?" podíval se na něj nešťastně.

"Protože jsi můj kmotr, ale já tě spíš beru jako svého tátu. Nemohl jsem tam jen tak stát a dívat se, jak mi mizíš." Sirius si ho chvíli prohlížel a potom ho k sobě pevně přitiskl.

"Kde to jsme?" zeptal se Harry po chvíli.

"Jedna z teorií tvrdí, že oblouk je spojnice mezi dimenzemi." odpověděl Sirius.

"Jak to víš?" divil se ho Harry.

"Já jsme tady pracoval, než mě zavřeli." Vysvětlil mu kmotr. Harry na něj vykulil oči.

"No doufám, že se to tady moc nezměnilo..." A s tím se vydal k prvním dveřím. Otevřel je a chvíli zkoumal vnitřek.

"Bingo!" usmál se a vytáhl dva černé pláště s kápí.

"Vezmi si to. Nikdo nás nesmí vidět, dokud nezjistíme, jak to tady je." Harry přikývl a oblékl si plášť a nasadil kápi jako jeho kmotr.

"Tak jdeme."

S tím se vydali k dalším dveřím. Došli do kruhové místnosti. Tam se zastavili a Sirius zavřel dveře.

"To nedělej!" varoval ho Harry. Pozdě. Místnost se začala točit.

"Už jsme zapomněl, jak je to hnusný pocit."

"A jak teď najdeme cestu ven?" zeptal se Harry. K jeho překvapení se otevřely jedny dveře, které vedly přímo do temné chodby k výtahům. Sirius na něj usmál a vydal se dál.

"Siriusi, jak chceš zjistit zdejší situaci?"

"Zeptáme se."

"A koho?"

"Brumbála."

"A je tady vůbec nějaký Brumbál?"

"Oblouk nás poslal do jedné z nejbližších dimenzí. Nebude nám tak vzdálená," vysvětloval Sirius. "Nějaké věci sice budou jinak, ale nic moc."

U výtahů se vydali jednou tajnou chodbou, která vedla za ministerstvo. Odtud Sirius oba přemístil před pozemky Bradavic. Harry se přemísťoval poprvé a vůbec se mu to nelíbilo.

"Neboj se. Na to si zvykneš," ušklíbl se Sirius.

"Siriusi, proč jsme prostě neprošli obloukem a nedostali se domů?" uvědomil si Harry.

"Bohužel si oblouk sám určuje, kam tě pošle," zatvářil se bolestně Sirius. Ví se, že o půlnoci se vždy oblouk odmlčí a přeorientuje se na jinou dimenzi. My jsme prošli ještě před půlnocí, ale cesta trvá taky nějakou dobu, proto jsme se tady ocitli po půlnoci."

Došli do k vstupní bráně, která byla zavřená.

"Sakra!" zaklel Sirius. "Na to jsem nepomyslel."

"Tak půjdeme jinudy," pokrčil Harry rameny a vydal se k jedné tajné chodbě, která končila na pozemcích.

Přesně jako James, pomyslel si s úšklebkem Sirius. Za několik minut už stáli u chrliče před vstupem do ředitelovi pracovny a začali hádat heslo.

"Do háje!" zaklel Harry po sérii neúspěšných pokusů a chrlič odskočil. "Co?"

"Tak to je dobré heslo," rozesmál se Sirius. Vyjeli před Brumbálovu pracovnu a zaklepali.

"Dále," ozvalo se. Oba vstoupili. Ředitel vypadal dost překvapeně, když do jeho pracovny vstoupily dvě osoby v pláštích, co nosí lidé z odboru záhad.

"Dobrý den," pozdravily obě postavy. Brumbál jim pozdrav opětoval a vyzval je aby se posadili.

"Co pro vás můžu udělat?" zeptal se Brumbál.

"Potřebovali bychom se dovědět jaká je zde situace," řekl Sirius.

Harry si zatím prohlížel ředitelnu. Byla přesně taková, jakou si ji pamatoval. Nebyl zde ovšem meč Godrika Nebelvíra.

"A proč by jsem vám to měl říkat? Vždyť to určitě víte."

"Právě že nevíme," ozval se tentokrát Harry. "Řekneme mu to?" podíval se na Siriuse, ten na něj kývnul, a tak se Harry otočil zpátky na Brumbála. "My jsme přišli skrz oblouk." Brumbál se na ně překvapeně díval.

"Možná to zde nevíte, ale je to spojnice světů. U nás to bylo jedno z největších tajemství ministerstva," doplnil ho Sirius. "Jednou se na ministerstvu odehrála bitva a my jsme prošli obloukem. No, já spíše propadl," upřesnil.

Brumbál se na chvíli zamyslel. "Takže chcete vědět, co se v tomto světě děje?" Pak se zamračil. "Proč jste neprošli obloukem zpět?" Sirius si povzdechl a vysvětlil mu to. Brumbál přikývl.

"Dobrá." Pak jim oznámil, že jsou ve válce s Voldemortem. Ale tady to bylo horší, nezmizel tu a neztratil svou moc. "Nebylo by na škodu, kdybyste mi řekli svá jména," pobídl je nakonec. "Mohl bych vám říci, co se zde děje s vašimi blízkými." Oba přikývli a sundali si kápi.

Brumbál se podíval na Siriuse a posmutněl. "Musím ti oznámit, že ty už zde nežiješ." Pak se podíval na mladíka. Pečlivě ho zkoumal. Byl stejný, jako James Potter, ale ty oči patřili někomu jinému. Lily.

"Ty asi budeš syn Jamese Pottera a Lily Evansové, viď?" zeptal se a Harry přikývl. Brumbál si povzdechl.

"Tak ty jsi se tu nikdy nenarodil," oznámil mu. Harry na něj vytřeštil oči. Brumbál se na něj usmál. "James se zamiloval do Bellatrix Blackové a tu si potom vzal. Rodina ji vydědila, ale jí to nevadilo. Před dvěma týdny ji zabili Smrtijedi i s jejím bratrancem Siriusem. Lily Evansová je nejlepší kamarádka Jamese. Vzala si Severuse Snapea a mají patnáctiletou dceru." Harry tomu prostě nemohl uvěřit.

"Asi byste s nimi měli mluvit," usoudil Brumbál.

"No nazdar," vyjádřil se Harry.

"Nápodobně," zavrčel Sirius.

"Ty jsi věděl, že táta měl rád tvoji sestřenici?" zeptal se Harry.

Sirius přikývl. "Ale u nás se nepostavila proti rodině. Pamatuji si, že z toho byli oba dost zničení. James ji několikrát prosil. Na Bellatrix bylo vidět, že by strašně ráda. Byla do něj zamilovaná až po uši, ale rodina ji držela zkrátka. Nechtěli dopustit, aby zradil ještě někdo. Jednou řekla Jamesovi, aby už za ní nechodil, že prý musí poslechnout a vzít se Lestangea. James z toho byl nešťastný a právě tehdy se dali s Lily dohromady."

***

James Potter seděl v křesle a upíjel z flašky koňaku. Jeho pohled pořád spočíval na staré fotce zobrazující jeho a Bellu. Byla ještě ze školy. Měl ji ale nejradši.

Pak uslyšel zaskřípání dveří. Do pokoje vklouzla žena s ohnivě rudými vlasy. Pomalu se přiblížila k muži a posadila se k němu. Upřel na ni svůj bolestný pohled.

"Co potřebuješ, Lily?" zeptal se chraplavým hlasem. Žena si k němu přisedla blíž.

"Potřebuji, aby se vrátil můj starý kamarád," zešeptala smutně.

"Ten už není," odpověděl a otočil se zpátky k fotce. "Zemřel se svou ženou a svými kamarády."

"Ale já vím, že tam někde je," oponovala Lily.

"Kdysi tady byl," řekl James, "ale teď je mrtvý."

"No tak, Jamesi -" přerušil ji ale hluk v krbu.

Lily věděla, že tam James nepůjde. Zvedla se a vydala se ke krbu.

"Ah, ahoj, Lily. Mohla by jsi prosím tě vzít Jamese, Severuse a přivést je do mé pracovny?" zeptal se jí Brumbál.

"Jasně," odpověděla a vydala se je shánět.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Harry Harry | 23. září 2007 v 20:43 | Reagovat

je to zajimavy namet na povidku, ale rozhodne napinavy a pekny

2 kapi kapi | 23. září 2007 v 21:44 | Reagovat

super

3 Hermiona Hermiona | 28. května 2008 v 16:26 | Reagovat

jj je to super

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama